Při vývoji nového výrobku nebo nové verze stávajícího se rozhoduje také o tom, jaké součástky bude obsahovat. Vedle technických parametrů, ceny a dostupnosti potřebuje firma u relevantních komponent znát i původ a klasifikaci pro účely exportní kontroly. Nákup zajišťuje podklady od dodavatelů a exportní kontrola ve spolupráci s vývojem posuzuje, co použití jednotlivých součástek znamená pro plánované cílové trhy. Včasné posouzení umožňuje porovnat dostupné alternativy nebo určit, za jakých podmínek bude možné výrobek se zvolenou komponentou dodávat.

Pokud jsou mezi komponentami položky amerického původu, nestačí znát jen jejich původ. Je potřeba určit, pod jaký americký režim spadají, jak jsou klasifikované a které z nich jsou pro plánované destinace kontrolované. Stejná data se později vrátí například ve chvíli, kdy zákazník pošle dotazník k exportní kontrole a chce doplnit ECCN a podíl amerického obsahu ve výrobku.

V obou situacích se nabízí stejná zkratka: spočítat procentní podíl hodnoty všech amerických dílů na hodnotě hotového výrobku a porovnat jej s hranicí 25 %. De minimis podle amerických Export Administration Regulations (EAR) ale funguje jinak. Rozhoduje kontrolovaný americký obsah (controlled U.S.-origin content), jeho tržní hodnota, cílová země a pravidla § 734.4 EAR. Pokud podíl překročí použitelný de minimis práh, zahraniční výrobek přes tento mechanismus podléhá EAR. To samo ještě neurčuje, zda konkrétní vývoz nebo reexport vyžaduje licenci.

Když jsem podobnou kalkulaci řešil ve výrobním prostředí, nejtěžší nebyl vzorec. Větší problém představovala vstupní data: původ součástek, jejich klasifikace, hodnoty a informace potřebné pro posouzení konkrétní destinace.

Nejdřív zjistit, zda je výpočet de minimis rozhodný

Supplement No. 2 to Part 734 uvádí, že výpočet není nutné provádět, pokud by zahraniční výrobek do dané destinace licenci nevyžadoval. Firma ale musí mít dostatek podkladů k tomu, aby takový závěr o hotovém výrobku a cílové zemi vůbec mohla udělat. De minimis tedy není procento, které se automaticky počítá u každého produktu, ale jeden z kroků při určování rozsahu EAR.

Ještě předtím je potřeba znát jurisdikci americké položky. § 732.2 začíná kontrolou, zda položka nepodléhá výlučné jurisdikci jiného federálního orgánu. Pokud například spadá pod ITAR/USML, řídí se předpisy U.S. Department of State a do výpočtu de minimis podle EAR nevstupuje. Pro výrobce to ale není úleva: taková komponenta se musí samostatně posoudit podle ITAR, které tento článek nerozebírá. Stejně tak EAR99 není náhradní označení pro položku, která EAR vůbec nepodléhá. Podle § 734.3(c) se jako EAR99 označují položky, které EAR podléhají, ale nejsou uvedeny na seznamu Commerce Control List (CCL).

§ 732.2 EAR — Steps regarding scope of the EAR
§ 734.3 EAR — Items subject to the EAR

Do čitatele nevstupují všechny americké díly

Firma nejprve identifikuje položky amerického původu zabudované do výsledného výrobku a určí jejich ECCN, případně zařazení EAR99. U každé se posoudí, zda by při samostatném vývozu nebo reexportu — ve formě, v jaké ji výrobce obdržel — vyžadovala licenci BIS do země, kam má směřovat hotový výrobek. Tyto položky tvoří kontrolovaný americký obsah.

Supplement No. 2 to Part 734 pro tento účel odkazuje na tabulku Commerce Country Chart a relevantní kontroly v části 746 EAR, přičemž současně obsahuje několik výslovných výluk z tohoto započtení. Část 744 EAR se při určování čitatele de minimis nepoužívá; tím ale nejsou dotčeny následné kontroly konečného uživatele a konečného použití. Do kontrolovaného obsahu se nezahrnují ani položky, které lze do dané destinace dodat jako NLR, pod licenční výjimkou GBS nebo které podléhají pouze kontrolám z důvodu nedostatkového zboží (short-supply controls).

Číslo „30 % amerických komponent v kusovníku“ proto může být pro de minimis zavádějící. Regulatorně rozhodující podíl může být nižší a může se změnit s destinací.

Software a technologie mají vlastní pravidla. U amerického softwaru reexportovaného společně s výrobkem a nakonfigurovaného pro tento výrobek („bundled software“) je de minimis podle § 734.4(c)(1) a (d)(1) dostupné jen pro software kontrolovaný pouze z důvodu AT nebo označený EAR99; u ostatního softwaru je nutné samostatné posouzení. Fyzické zabudování softwaru do výrobku přitom není podmínkou. U zahraniční technologie smíšené s kontrolovanou americkou technologií se před využitím de minimis pravidla podává jednorázové hlášení BIS a podle odstavce (b)(3) dokumentu Supplement No. 2 to Part 734 následuje 30denní režim oznámení a vyčkání („report and wait“); samotné podání hlášení tedy ještě neznamená okamžitou možnost se na výpočet spolehnout. Tento článek se dál soustředí na fyzické zboží.

§ 734.4 EAR — De minimis U.S. content
Supplement No. 2 to Part 734

Stejný kusovník může dát dva různé výsledky

Uvažujme zjednodušený model. Hotový evropský výrobek má tržní hodnotu 10 000 EUR — pro zjednodušení stejnou pro obě destinace — a obsahuje americké komponenty za 3 000 EUR. U obou modelových destinací předpokládejme, že je relevantní obecná 25% hranice a neuplatní se žádný případ bez de minimis úrovně podle § 734.4(a) ani nesplněná zvláštní podmínka podle § 734.4(b).

Pro destinaci A by licenci vyžadovaly americké položky v hodnotě 1 800 EUR. Kontrolovaný americký obsah je 18 %, tedy pod použitelnou 25% hranicí. Výrobek nepodléhá EAR z důvodu de minimis a podle § 732.2 se pokračuje ke kroku 6 — posouzení pravidel Foreign Direct Product (FDP).

Pro destinaci B vstupují do čitatele položky za 2 700 EUR. Výsledek je 27 %, takže výrobek podléhá EAR přes de minimis mechanismus. Analýza pokračuje ke kroku 7 podle § 732.3, tedy k dalším zákazům, licenčním výjimkám a ostatním požadavkům EAR.

Při vyplňování zákaznického dotazníku z toho plyne praktický důsledek: pokud hotový výrobek pro danou destinaci EAR nepodléhá ani po posouzení FDP, nepatří do kolonky ECCN označení EAR99. A protože kontrolovaný americký obsah závisí na cílové zemi, může být správná odpověď zákazníkovi podmíněná konkrétní destinací.

§ 734.4 obsahuje dvě obecné hranice. 10% pravidlo podle odstavce (c) je za stanovených podmínek použitelné pro reexporty do jakékoli země; 25% pravidlo podle odstavce (d) je dostupné jen pro destinace mimo skupiny zemí E:1 a E:2 (Country Groups). Současně existují případy, kdy se žádná de minimis úroveň neuplatní.

Pro obranné, letecké a kosmické firmy je důležitý zejména § 734.4(a)(6): u výrobků vyrobených mimo USA, které obsahují americké položky 9x515 nebo „600 series“ v odstavcích .a až .x, není při dodání do zemí D:5 žádná de minimis úroveň. Do D:5 je v aktuální tabulce zařazena i Čína. U položek .y stanoví současné pravidlo nulovou úroveň pro E:1/E:2 a také pro Bělorusko, Čínu a Rusko. Před použitím jednoduchého 10%/25% testu je proto nutné ověřit, zda výrobek nespadá do některé z výjimek v § 734.4(a).

§ 734.4 EAR
Skupiny zemí — Supplement No. 1 to Part 740

Tržní hodnota: dva různé trhy

De minimis nestojí jen na klasifikaci, ale i na ocenění. Podle dokumentu Supplement No. 2 to Part 734 se u kontrolovaného amerického obsahu vychází z tržní ceny na trhu, kde se zahraniční výrobek vyrábí. Ve většině případů bude odpovídat skutečným nákladům zahraničního výrobce na americkou položku. Pokud propojené osoby používají ceny pod tržní úrovní, má použitá hodnota odpovídat cenám účtovaným nezávislým zákazníkům na stejném trhu.

U hotového zahraničního výrobku je referencí naopak tržní cena na trhu, kde se výrobek prodává. Pokud nejsou k dispozici transakce mezi nezávislými stranami, je třeba určit jinou spolehlivou oceňovací metodu. Supplement No. 2 také výslovně zakazuje snižovat vykazované tržní hodnoty prostřednictvím odpisů nebo obdobných účetních konvencí.

Teledyne FLIR: Švédsko, Čína a nesprávné ocenění

V únoru 2026 uzavřel BIS s Teledyne FLIR správní narovnání. Příkaz se týkal 19 porušení EAR, uložil civilní pokutu 1 milion USD a Teledyne FLIR připustila jednání popsané v Proposed Charging Letter. Posuzované jednání spadá do let 2017–2024.

Devět porušení se týkalo reexportů ze švédské společnosti do Číny, u nichž FLIR chybně ocenil americký obsah. U kamerové sady (camera kit) složené z nechlazené matice v ohniskové rovině (uncooled focal plane array, UFPA), elektronické desky a mechanických částí BIS odmítl kalkulaci založenou jen na hodnotě UFPA. Za relevantní americký produkt považoval celou kontrolovanou kamerovou sadu.

U kamerových jader (camera cores) vyvážených z USA s objektivem firma hodnotu objektivu do kalkulace nezahrnovala, protože objektiv byl samostatně EAR99. BIS však uvedl, že se má ocenit celý samostatný produkt v podobě, v jaké byl z USA vyvezen: vše, co k němu bylo při vývozu připojeno, a další položky, které byly současně nezbytné pro jeho funkci, obvykle se s ním prodávaly a skutečně se s ním vyvážely. Objektiv klasifikovaný samostatně jako EAR99 proto nelze z hodnoty amerického produktu mechanicky odečíst, pokud byl součástí takto vyvezeného produktu.

Samostatně BIS řešil „market collaboration fee“, který měl být zčásti navržen tak, aby podíl kontrolovaného amerického obsahu klesl pod 25 % tržní hodnoty evropského kamerového systému. BIS tuto konstrukci kvalifikoval jako obcházení podle § 764.2(h), protože měla sloužit k vyhnutí se licenčním povinnostem; kalkulaci na ní založenou označil za nepřípustnou, protože neodpovídala tržní ceně kamery.

Teledyne FLIR — Final Order and Proposed Charging Letter, 26 February 2026

Exportní kontrola začíná dřív než expedice

Potřebná data se vyplatí mít k dispozici ještě před uzavřením konstrukce. Dodavatelský ECCN je důležitý vstup, nikoli konečný závěr o hotovém výrobku a konkrétní transakci.

Pokud se informace začnou shánět až ve chvíli, kdy zakázka čeká na expedici, firma zpětně rekonstruuje původ součástek, ECCN, hodnoty a vazby v kusovníku. Výsledkem může být zdržení dodávky, další licenční posouzení nebo potřeba změny konstrukce.

Legitimním nástrojem řízení rizika může být i volba neamerické alternativy už při konstrukci, pokud vychází ze skutečné klasifikace a dopadu na plánované destinace. To je jiná situace než účelová změna ocenění hotového výrobku, kterou BIS ve věci FLIR stíhal jako obcházení.

Co de minimis neřeší

Údaj „Made in China“ sám o sobě neříká, že americká pravidla nejsou relevantní. Komponenta vyrobená mimo USA může sama podléhat EAR, například přes americký obsah nebo některé z pravidel FDP. Samotná informace, že taková neamerická komponenta EAR podléhá, ale ještě neurčuje, jaký americký obsah a v jaké hodnotě se započte při posouzení výsledného evropského výrobku.

Další režimy — zejména podrobná analýza pravidel FDP, ITAR, sankce a kontroly konečného uživatele či konečného použití — jsou samostatné otázky a přesahují rozsah tohoto článku.

§ 732.2 EAR

Sedm věcí, které mají zůstat ve spise

Před uvolněním výrobku nebo transakce bych chtěl být schopen zpětně doložit:

  1. vazbu na USA — které položky mají relevantní americký původ nebo jinou vazbu na EAR,
  2. klasifikaci — ECCN nebo EAR99 a zdroj této informace,
  3. kontrolovaný americký obsah pro konkrétní destinaci,
  4. ocenění — z jakých tržních hodnot vychází čitatel i jmenovatel,
  5. použitelný de minimis práh, výpočet, datum a cílovou zemi,
  6. navazující kontroly, zejména FDP, konečného uživatele a konečného použití,
  7. rozhodnutí — kdo případ posoudil, jaký byl závěr a které změny vyžadují nové posouzení.

Když se změní dodavatel čipu, konstrukce výrobku nebo zákazník přesune zakázku do jiné země, musí být ze spisu poznat, který vstup se změnil a zda se změnil i regulatorní závěr.

Prameny