Modelová situace: zákazník mimo Evropskou unii používá zařízení, které mu firma před několika lety vyvezla na základě individuálního povolení. Povolení mezitím pozbylo platnosti. Zákazník teď žádá bezpečnostní aktualizaci a servisní oddělení ji chce zpřístupnit ke stažení na zákaznickém portálu. Vývoj ví, co nová verze obsahuje, servis řeší distribuci a obchod termín. Exportní kontrola musí zodpovědět otázku, která v servisním procesu snadno zapadne: je nová verze softwaru kontrolovanou položkou a je její zpřístupnění vývozem, ke kterému je potřeba povolení?
Na tuto otázku nelze odpovědět zkratkou přes slovo „update“. Postupuji proto v pořadí, v jakém by měla postupovat i firma: nejprve samostatná klasifikace softwaru a způsob jeho dodání, potom poznámky přílohy I a nakonec otázka, zda konkrétní verze ještě splňuje podmínky, o které se firma chce opřít.
Software se klasifikuje samostatně
Nařízení (EU) 2021/821 zahrnuje do položek dvojího užití výslovně i software a technologie. Stejně s nimi pracuje zákon č. 594/2004 Sb., který podle § 1 odst. 1 písm. a) upravuje kontrolu vývozu zboží dvojího užití „včetně softwaru a technologií“. V příloze I nařízení je software soustředěn do oddílů D jednotlivých kategorií; stejnou logiku členění A až E, v níž D označuje software, popisuje i Licenční správa MPO v častých dotazech k vývozu položek dvojího použití.
Pro firmu z toho plyne jednoduchý, ale podstatný závěr: klasifikace zařízení automaticky nenahrazuje klasifikaci softwaru, který k němu patří. Software může mít vlastní položku, i když se prodává jako součást zařízení.
Druhou otázkou je způsob dodání. Vývozem je podle čl. 2 bodu 2 nařízení také elektronický přenos softwaru do místa mimo celní území Unie a jeho zpřístupnění v elektronické podobě osobám mimo Unii. Stažení z portálu, zaslání e-mailem nebo nahrání přes vzdálený přístup tak mohou být vývozem stejně jako odeslání fyzického nosiče. U elektronického zpřístupnění je navíc potřeba určit, kdo je podle čl. 2 nařízení vývozcem.
Je proto užitečné držet od sebe dvě otázky, které se snadno slijí do jedné: Je zpřístupnění vývozem? a Je tento konkrétní software kontrolovanou položkou? Kladná odpověď na první otázku ještě neznamená, že je potřeba povolení. Záporná odpověď na druhou zase nevylučuje jiné povinnosti.
Tři základní směry posouzení
Posouzení softwaru se ubírá třemi základními směry. Nejde o navzájem se vylučující kategorie, ale o mapu, podle které firma pozná, jaký právní rámec musí otevřít.
Software dvojího užití. Software odpovídá některé položce v oddílu D přílohy I nařízení. Na tuto skupinu se vztahují všeobecné poznámky přílohy I, včetně Všeobecné poznámky k softwaru.
Vojenský software. Společný vojenský seznam EU zahrnuje v položce ML21 mimo jiné software speciálně navržený nebo upravený pro vývoj, výrobu, provoz nebo údržbu zařízení uvedeného ve vojenském seznamu, pro vývoj nebo výrobu materiálů uvedených v seznamu a také pro vývoj, výrobu, provoz nebo údržbu jiného softwaru uvedeného v seznamu. Dále obsahuje specifické kategorie, například software pro modelování nebo simulaci vojenských zbraňových systémů a operačních scénářů, pro aplikace C3I a C4I nebo pro vedení vojenských ofenzivních kybernetických operací. V České republice mu odpovídá kategorie SVMe 21 „Programové vybavení“ v příloze č. 1 vyhlášky č. 210/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a režim zákona č. 38/1994 Sb..
Software mimo seznamy. To, že software není uveden v příloze I ani v ML21, ještě automaticky neuzavírá export-control posouzení. U relevantního neseznamového zboží dvojího užití mohou za podmínek čl. 4 nařízení vzniknout catch-all povinnosti a u neseznamových položek kybernetického dohledu může být relevantní čl. 5. Samostatně je nutné ověřit sankční omezení.
Hranici mezi prvními dvěma směry neurčuje zákazník, ale znaky položky: technické vlastnosti softwaru a to, pro co byl navržen nebo upraven. Samotný vojenský konečný uživatel nebo následné vojenské použití automaticky nemění technickou seznamovou klasifikaci softwaru. Samostatně však může ovlivnit povolovací, catch-all nebo sankční posouzení. Pokud je software již svými vlastnostmi speciálně navržen nebo upraven pro funkce uvedené v ML21, může být vojenským softwarem právě z tohoto důvodu.
U softwaru dvojího užití nestačí najít položku
Nalezení odpovídající položky v oddílu D je teprve první krok. Příloha I obsahuje Všeobecnou poznámku k softwaru (anglicky General Software Note, GSN), která má přednost před kontrolami v oddílu D kategorií 1 až 9. Podle ní tyto kategorie nekontrolují software, který je:
- a) běžně dostupný veřejnosti, tedy prodávaný ze skladu v maloobchodě bez omezení a určený k instalaci uživatelem bez další podstatné podpory dodavatele,
- b) „veřejně dostupný“, nebo
- c) minimálním nezbytným „objektovým kódem“ pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) nebo opravu zboží, jehož vývoz byl povolen.
GSN není licence ani povolení, které by firma „využívala“. Je to pravidlo klasifikace: software, který splní podmínky některé z větví, není pro účely kategorií 1 až 9 kontrolovanou položkou přílohy I.
Dvě výluky je dobré znát předem. Body a) a c) se nevztahují na software uvedený v kategorii 5 části 2 („Ochrana informací“). Kryptografická funkce sama o sobě kontrolu nezakládá; spadá-li ale software do této části, rozhoduje o jeho statusu kategorie 5 část 2 včetně jejích vlastních poznámek, nikoli body a) a c) GSN. Pro jadernou kategorii 0 platí samostatná Poznámka k jadernému softwaru s částečně odlišnou konstrukcí.
Servisní aktualizace po letech: co přesně vyžaduje bod c)
Pro servisní aktualizace může být rozhodující bod c). U softwaru spadajícího do kategorií 1 až 9, s výjimkou softwaru uvedeného v kategorii 5 části 2, je třeba ověřit, zda konkrétní verze splňuje všechny podmínky bodu c). Pro kategorii 0 platí samostatná Poznámka k jadernému softwaru.
- Objektový kód. Příloha I jím rozumí podobu softwaru spustitelnou zařízením, která vznikla kompilací zdrojového kódu. Poskytnutí zdrojového kódu, například v rámci SDK nebo zákaznické integrace, bod c) nepokrývá.
- Minimální nezbytný rozsah. Nejde o jakýkoli software k zařízení, ale o to, co je pro daný účel nezbytné.
- Účel: instalace, provoz, údržba (kontrola) nebo oprava. Bod c) je postaven na minimálním nezbytném kódu pro tyto účely. Jak s tím pracovat u verze, která přidává funkci nebo mění výkon, rozebírám v další části.
- Zboží, jehož vývoz byl povolen. Firma by proto měla mít doloženo, na základě jakého povolení se vývoz původní položky uskutečnil (viz bod 7 praktického postupu).
V praxi jsem se setkal i s otázkou, zda lze zákazníkovi poskytnout servisní aktualizaci několik let po původně povoleném vývozu. Bod c) Všeobecné poznámky k softwaru časový limit od původního povoleného vývozu nestanoví; rozhodující je, zda konkrétní verze stále splňuje jeho věcné podmínky.
Samotný odstup několika let od původně povoleného vývozu tedy použití bodu c) nevylučuje. Pokud konkrétní servisní verze splní jeho podmínky, může být z kontroly přílohy I vyňata i několik let po původním vývozu.
Text bodu c) neobsahuje ani výslovný požadavek, aby původní povolení bylo v okamžiku poskytnutí aktualizace stále platné; pracuje s tím, že vývoz povolen byl. Platnost povolení podle čl. 12 nařízení a použitelnost bodu c) jsou proto dvě odlišné otázky. Skutečnost, že původní individuální povolení již pozbylo platnosti, sama o sobě nevylučuje použití bodu c).
To ale neznamená, že lze na několik let starý povolený vývoz bez dalšího navázat jakoukoli novou verzí. Každá nová verze musí znovu splnit všechny čtyři podmínky bodu c). A ani software, který po aplikaci GSN nepodléhá dané položce přílohy I, není tím automaticky mimo ostatní exportní omezení: samostatně se posuzují zejména sankce, konečný uživatel, konečné použití a případné další zákazy.
Update, nebo upgrade? Rozhoduje obsah verze
Označení verze v release notes o exportněkontrolním režimu nerozhoduje. Verze nazvaná bezpečnostní aktualizace může obsahovat novou funkci a velké vydání může být jen souhrnem oprav. Rozhodující je funkční obsah konkrétní verze.
Veřejné metodické vodítko k rozlišení aktualizace a upgradu softwaru jsem v analyzovaných zdrojích MPO nenašel. Užitečnou, byť starší oporu nabízí německý úřad BAFA v dokumentu Merkblatt Exportkontrolle für Ersatzteile des Anhangs I der EG-Dual-use-Verordnung, bod 1.6: software, který nemění výkon položky, považuje zpravidla za aktualizaci; pokud se výkon nebo technické parametry mění, je nutné regulatorní dopad znovu posoudit. Jde o výklad německého úřadu; pro české řízení není závazný. Navíc byl vydán ještě za nařízení (ES) č. 428/2009 a současné nařízení (EU) 2021/821 nevykládá.
Rozhodující zůstává samotný bod c), který pokrývá jen minimální nezbytný kód pro instalaci, provoz, údržbu nebo opravu. Z toho plyne pracovní pravidlo: přidává-li nová verze funkci nebo zvyšuje výkon, nelze se bez dalšího opřít o bod c). Dalším krokem pak není automaticky žádost o povolení, ale nová klasifikace verze; licenční otázka se řeší až podle jejího výsledku.
| Obsah nové verze | Co ověřit před zpřístupněním |
|---|---|
| Oprava chyby nebo bezpečnostní záplata | Zda verze nepřidává funkci, nemění výkon ani kontrolovaný parametr. U softwaru v kategorii 5 části 2 se bod c) nepoužije. |
| Změna nebo doplnění kryptografické funkce | Zda software nově nespadá do kategorie 5 části 2; tam se bod c) nepoužije a rozhodují pravidla této části. |
| Úprava kompatibility | Zda jde jen o zachování provozu, nebo o rozšíření na nový hardware či nové použití. |
| Nová funkce nebo modul | Bod c) nelze bez dalšího použít; následuje klasifikace a licenční posouzení. |
| Vyšší výkon nebo odemčení parametru | Porovnání s kontrolními parametry položky softwaru i zařízení; nová verze může změnit i klasifikaci samotného zařízení. |
| Zdrojový kód, SDK | Bod c) se nepoužije; samostatná klasifikace. |
Tabulka není zákonný checklist. Má zajistit, aby si tyto otázky položil ten, kdo o obsahu verze rozhoduje, dřív, než je verze zpřístupněna.
S tím souvisí i vývojová praxe. Pokud firma vydává jediný souhrnný obraz firmwaru s opravami i novými funkcemi, komplikuje si použití bodu c) u zákazníků, kterým chce poskytnout jen údržbu. Oddělení servisních a funkčních vydání je proto rozhodnutí s exportněkontrolním dopadem, nejen otázka vývoje.
Vojenský software: obdoba bodu c) chybí
Všeobecná poznámka k softwaru je pravidlem přílohy I nařízení o dvojím užití; na software zařazený ve Společném vojenském seznamu se nevztahuje. Položka ML21 ve znění z roku 2026 přitom obdobnou poznámku o minimálním objektovém kódu neobsahuje. Pro srovnání: položka ML22 u technologie výslovně vyjímá technologii minimálně nezbytnou pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) nebo opravu položek, které nejsou kontrolovány nebo jejichž vývoz byl povolen. U softwaru takovou výjimku seznam nemá.
Nová verze nebo aktualizační balíček vojenského softwaru proto může sám spadat do ML21, pokud splňuje jeho kritéria, například je speciálně navržený nebo upravený pro provoz či údržbu vojenského zařízení. V České republice se takový software posuzuje v režimu SVMe 21 a zákona č. 38/1994 Sb., nikoli přes všeobecné poznámky přílohy I nařízení o dvojím užití.
Na příjemci aktualizace stále záleží
Poznámka k jadernému softwaru pro kategorii 0 výslovně pracuje se stejným konečným uživatelem. Bod c) Všeobecné poznámky k softwaru takovou podmínku v textu neuvádí. Rozdíl je právně skutečný, prověrku příjemce ale neodstraňuje. Zařízení mohlo mezitím změnit vlastníka, uživatele nebo zemi použití a příjemce mohl být dotčen sankcemi. Prověrka konečného uživatele a sankční kontrola proto patří ke každému zpřístupnění nové verze, nejen k prvnímu vývozu.
Praktický postup před zpřístupněním nové verze
Doporučuji zařadit následující otázky přímo do schvalování vydání verze, nikoli až do okamžiku, kdy zákazník požádá o aktualizaci.
- Co přesně dodávám? Objektový kód, zdrojový kód, licenční klíč, celý obraz firmwaru, nebo jen konfigurační data?
- Jak je tato verze klasifikována? Položka v oddílu D, ML21 a SVMe 21, nebo software mimo seznamy?
- Uplatní se u softwaru dvojího užití některá z poznámek? U kategorie 5 části 2 podle jejích vlastních pravidel.
- Splňuje verze bod c)? Je skutečně minimálním nezbytným objektovým kódem pro instalaci, provoz, údržbu nebo opravu položky, jejíž vývoz byl povolen? Pokud přidává funkci nebo mění výkon či kontrolovaný parametr, je nutné nové klasifikační posouzení.
- Kam a komu se software zpřístupní a kdo je vývozcem?
- Kdo je dnes konečným uživatelem, jaké je konečné použití a neplatí sankční omezení?
- Je rozhodnutí doložitelné? Ke každé verzi určené mimo EU je vhodné vést záznam: co se změnilo, podle jakého znění předpisu byla verze posouzena, kdo rozhodl a kde je záznam uložen. Součástí má být i doklad, že vývoz původní položky byl povolen: kopie povolení a případně celní doklad, který umožní vazbu na toto povolení. Čl. 27 odst. 3 nařízení stanoví pro záznamy o vývozu minimální dobu uchování pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém se vývoz uskutečnil. Pokud chce firma na původní povolený vývoz navazovat servisními aktualizacemi i později, doporučuji uchovat doklad o povolení po celou dobu takové podpory.
Závěr
Je-li softwarová aktualizace elektronicky zpřístupněna osobě mimo celní území Unie, může jít podle čl. 2 nařízení o vývoz. Z toho ale ještě neplyne, že je pro konkrétní verzi potřeba nové povolení. Samotný časový odstup od původního vývozu bod c) jako kritérium nestanoví. Podstatné je, co verze obsahuje, jak je klasifikována a za jakých podmínek bude zpřístupněna. U softwaru dvojího užití může bod c) Všeobecné poznámky k softwaru za stanovených podmínek vyjmout servisní verzi z kontroly přílohy I i několik let po povoleném vývozu. U nové funkce, zdrojového kódu, kategorie 5 části 2 nebo vojenského softwaru tato cesta sama nestačí nebo neexistuje. Firma, která má pro každou verzi jasné pořadí otázek a doložitelný záznam, nemusí o exportní kontrole rozhodovat až pod tlakem zákazníka.
Prameny
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění), v platném znění (konsolidované znění k 21. 9. 2026) — zejména čl. 2, 4, 5, 12 a 27 a příloha I (Všeobecná poznámka k softwaru, Poznámka k jadernému softwaru, definice „objektový kód“). EUR-Lex
- Zákon č. 594/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů. e-Sbírka
- Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů. e-Sbírka
- Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů — příloha č. 1, kategorie SVMe 21. e-Sbírka
- Společný vojenský seznam Evropské unie přijatý Radou dne 23. února 2026 (C/2026/1640), položky ML21 a ML22. EUR-Lex
- Ministerstvo průmyslu a obchodu, Licenční správa: Časté dotazy k vývozu položek dvojího použití. mpo.gov.cz
- Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle (BAFA): Merkblatt Exportkontrolle für Ersatzteile des Anhangs I der EG-Dual-use-Verordnung, bod 1.6 „Upgrade durch Software/Ersatzteile“. bafa.de